Sluneční soustava hledá superstar

22. prosince 2008 v 19:58 |  Povídky
Sluneční soustava hledá superstar

(A tribute to Douglas Adams - Pocta Douglasi Adamsovi)


"Vífe fefla na mhe!" zahuhlal Maxim Cheater.
"Cože?" otázal se zmateně osvětlovač. Maxim vyňal z úst pérový napínák úsměvu a pobídnul osvětlovače:
"Více světla na mě, řekl jsem! Nenechám si zkazit vrcholný okamžik své kariéry tím, že budete svítit na tu bandu šašků z bůhvíjaké planety, a já budu ve tmě!"
Maxim měl důvod k nervozitě. Dnes bude moderovat soutěž o nejlepší planetu sluneční soustavy s názvem Sluneční soustava hledá superstar. Konečně je to tady! Nejsledovanější televizní show všech dob, vysílaná z kosmické lodi Sunturtle na její cestě napříč sluneční soustavou. Doma k televiznímu přenosu usedne každý kdo má oči nebo uši v pořádku a bude sledovat ho, Maxima Cheatera, nejpopulárnějšího moderátora na světě!
Maxim si ještě na chvíli strčil do úst napínák, nastavil si duhovou kravatu na nejvyšší jas a konečně zazněl gong a znělka soutěže. Maxim zazářil úsměvem do kamery a zahlaholil:
"Ahoj ahoj ahoj lidčky, ať už jste kdekoli, vítám vás u té nej nej nej největší show všech dob, soutěže Sluneční soustava hledá superstar. A soutěž začínáme vylosováním šťastlivce, který odpověděl správně na naši první soutěžní otázku: Kolik planet má Sluneční soustava? A výhercem se stává… Bulbur Kantor z Marsu! Zatleskejme mu všichni, jediný z pěti miliard soutěžících tipnul správně za cé, tedy magické číslo devět a vyhrává poukaz na cestu po všech devíti planetách v lodi Sunturtle! A já vítám našich devět magických zástupců planet! Dámy a pánové, představte se!
Kamery a mikrofony zavířily křídly a přilétly k prvnímu zástupci, Ufu Moulovi z Merkuru. Uf odložil cigaretu, říhnul (naštěstí mimo mikrofon) a začal s proslovem:
"Tak já jsem Uf Moula, hornickej předák z Merkuru, eh, no a voni mě sem poslali, abych teda jako soutěžil za Merkur. Já, eh, předem svýho projevu musím říct co mi řekli abych řekl, jó, na velikosti vůbec nezáleží! My sme sice jako malá planeta, ale je u nás pěkně a není to tak, že sme furt pod povrchem a kopeme rudu. No, vono, eh, na povrchu to je taky fajn, a užije si tam každej, ať už má rád teplo nebo kosu teda klendru, vono v noci je v kráterech mínus sto šedesát a na pláních je ve dne plus tři sta, takže se v noci dá bruslit a ve dne opalovat, jo samo, že jenom ve skafandru a zakotvenej špagátem, vona ta gravitace u nás není nic moc a slunko je moc blízko, že jo. Tak, eh, to je pro začátek tak všecko, že jo."
Ozval se potlesk ze smyčky a Uf se sklonil pod stůl, aby našel nedokouřenou cigaretu. Maxim zazářil do kamery a vyzval k projevu zástupkyni z Venuše. Ukrutně atraktivní blondýnka zamrkala, nasadila převelice svůdný úsměv a předklonila se k mikrofonu, přičemž naproti sedícímu Ufovi vypadla cigareta z úst otevřených dokořán. Sálem se ozvalo:
"Ahojky! Já se jmenuji Venuše a pocházím z Venuše! Hahaha! A zvu vás všechny k nám, je to u nás úžasně zajímavý! Pod zemí máme bazén a molo a tam se procházím každý den! A potom je tam taky nějaká ošklivá stanice na povrchu a ti páni tam vysazují nějaký plevel, já vůbec nevím proč, ale jsou prý moc důležití, ale v posteli stojí za houby… jé, já se prokecla! Hihihi! Jo a nevěřte, že je u nás moc horko a velkej tlak, to je jenom na povrchu a ti páni s tím něco dělají, to je moc důležitý! A já jim, vlastně tam, dělám tajemnici a tak mě sem poslali! A přileťte někdy k nám, voni jsou fakt nudní!"
Sotva studiový dav dotleskal, pohlédnul Maxim s vyzývavým úsměvem na delegáta ze Země. Muž středních let s unaveným výrazem ve tváři si urovnal zašlou kravatu, otevřel diplomatický kufřík, vyňal z něj desky a otevřel je. Poté si vyleštil brýle a bezvýrazným hlasem spustil:
"Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Helmut Pűnktlich, zastávám funkci Styčného úředníka na Ministerstvu úřadů a na základě vyhlášky č. 781/992, odstavce b) O reprezentaci Země na interplanetárních konferencích jsem byl vybrán, abych zde reprezentoval Zemi. Vzhledem k paragrafu 887 Zákona o rovnosti kontinentálních mocností na Zemi jsem povinen odcitovat vám svůj rodokmen, abych dokázal, že jsem skutečně zástupcem všech pozemských národů, vzhledem k procedurálním zásadám interplanetárních konferencí však od této povinosti upustím. Komise našeho ministerstva se na základě podkladů vypracovaných soudními znalci shodla, že nejlepší planetou Sluneční soustavy je právě Země. Žádám, aby toto tvrzení bylo zaznamenáno do zápisu z konference. Dále jsem obdržel povolení vás informovat…"
Maxim mu skočil do řeči:
"Děkujeme zástupci ze Země a slovo předáváme delegátovi z Marsu!"
Potlesk ze smyčky a předtočené úsměvy opět zaplnily studio a pozornost všech se obrátila na delegáta z Marsu, admirála Margora Boomera:
Margor Boomer odložil neutronový anihilátor, který přes protesty Maxima přinesl do studia, nasadil krutou grimasu a zahřměl do mikrofonu:
"Jmenuji se Admirál Margor Boomer, nejvyšší velitel ozbrojených sil planety Mars, nositel nejvyšších ocenění za statečnost v boji na všech planetách a základnách Sluneční soustavy! Přiletěl jsem vás přesvědčit, že právě Mars je ta nejlepší planeta Sluneční soustavy a věřte, že s přesvědčováním už mám spoustu zkušeností. Naši obyvatelé jsou ti nejdisciplinovanější v celé Sluneční soustavě a všichni, bez rozdílu věku či pohlaví, procházejíí vojenskou službou, na rozdíl od těch zbabělců na ostatních planetách. Nacházíme se ve středu soustavy, takže naší bdělosti nic neunikne, všude to máme nejblíže ze všech!"
"To ne, naopak, nejdále!" Protestoval delegát ze Země.
"Pozemský červ bude mlčet, když hovoří Admirál Margor Boomer!" Zařval Margor a odjistil neutronový anihilátor.
"Jistě, jistě…" Zašeptal zpod stolu zástupce ze Země. Margor pokračoval:
"Žádám, aby po skončení pořadu byla věcná cena pro nejlepší planetu sluneční soustavy odeslána Marsovskému ministerstvu války k začlenění do zbrojního arzenálu. Konec proslovu, pohov!"


Maxim urychleně nasměroval kamery na delegáta z Jupiteru.
Neuvěřitelně tlustý Jupiteřan ulomil opěrku křesla, aby se mohl postavit ke stolu a zahlaholil:
"Dobrý den vespolek, Goga Megan jméno mé. Tak já jsem obchodní cestující z Jupiteru, nechci vám kazit iluze, ale ona je ta planeta objemnější než všechny ostatní v celé soustavě…
"To vidíme! Na tebe ušít uniformu, tak je Mars půl roku bez látky!" odvětil znechuceně Margor, ale odmlčel se a pokračoval v leštění neutronového anihilátoru.
"Aha, kde jsem to skončil? No právě! My vám všechno dodáme! Já bydlím na Ganymedu a my tam máme moc chytrý stroj, který saje atmosféru Jupiteru a vyrábí, na co si vzpomenete! Teď zrovna děláme oponu, která bude obepínat celý měsíc celý Měsíc celý měsíc Měsíčního filmového festivalu, a když kousek zbude, tak to panu Magorovi…"
"Margorovi! Admirálu Margorovi Boomerovi, ty přecpaný prase! Řekni to ještě jednou a je z tebe mastnej neutronovej flek!" zařval Margor a očima metal blesky na korpulentního Goga Megana.
"Hluboce se omlouvám, Admirále… Margore… panebože jak je to dál… Boomere. Zkrátka, jestli kousek zbude, pošlete loď a my vám ho věnujeme jako výraz přátelství. Ale my nevyrábíme jenom textil, tak například naše kondomy ve spreji…"
"Nejdou sundat." Špitla Venuše.
"Ale cigára maj dobrý!" Opáčil Uf a zadýmal.
Maxim naštěstí rychle vybruslil z trapné debaty tím, že vyzval delegáta ze Saturnu. Saturňan se uklonil, rozvířil kolem sebe oblak parfému a sladce začal:
"Ahoj človíčkové! Tak já se jmenuji Skvostoň Nádherný a poslali mě ze Saturnu. Víte, to je ta ohromná planeta, trošičku do žluta, trošičku do červena, ale jinde je moc pěkně růžovoučká. No a má kolem sebe nádherné prsteny, skoro tak pěkné, jako mám já …. kde je kamera? Aha, vidíte? No, jistě broučci, já jsem nepřiletěl přímo odtamtud. Ono je tam dost zima a špatně se tam dýchá, je to samý vodík a hélium, hehe, víte, jak to legračně zní, když si loknete hélia a potom mluvíte? Já jsem módní návrhář ze stanice Dione a přivezl jsem vám na ukázku pár modelů, tak třeba tahle blůzka je pro holky i pro kluky a vidíte, že mně moc sluší…"
"To jistě, ale my dáme prostor dalším soutěžícím, vyzývám společnou delegaci Uranu a Neptunu, představte se!" utnul Skvostoňův proslov Maxim a cvrnknul do kamer, které odlétly k předposlednímu stolu. Oba delegáti začali současně:
"Dobrý den! Já jsem.."
"Zmlkni! Zdravím všechny, přiletěl jsem z Neptunu a mám…"
"Co to kecáš, vy už tam nic nemáte, bouchnul vám reaktor!…"
Celé studio se začalo buď chechtat, nebo hloupě civělo a Maxim se marně snažil ten šum uklidnit.




"Tak ticho, nebo poteče krev!" zařval Margor Boomer.
"A co ty to povídáš? Pročpak na nás křičíš? Ty jsi ale ošklivej klučina, vůbec se mi nelíbíš, abys věděl…" začal lítostivě Skvostoň, vzápětí se však od admirálova stolu zablesklo, na obrazovkách se mihnulo pár červených teček a Maxim pustil reklamu.
Po reklamě se studio opět rozsvítilo, kamery přelétly křesla všech soutěžících a věnec na místě Skvostoně, a Maxim jakoby nic zahlaholil:
"Milí diváci, vítám vás u druhé poloviny naší skvělé, superskvělé, prostě famózní soutěže Sluneční soustava hledá superstar!" Burácivý potlesk ze smyčky zaplnil studio. Maxim pokračoval:
"A já vyzývám posledního soutěžícího, Geronta Nestora, vedoucího delegace z Pluta!". Všichni ve studiu upjali zraky na poslední stůl. Seděl tam ohromně mrzoutský starý dědek, který navíc ke zlosti všech ostatních nejevil žádné známky senility a těšil se výbornému zdraví. Geront povstal a zavrčel:
"Jakej vedoucí delegace z Pluta, ty fracku? Já jsem na Plutu jedinej. Jo, už padesát let tam dělám vrátnýho na periferii sluneční soustavy. Každej na mě kašle. Žádal jsem o další bednu koňaku. Nic nepřišlo. Žádal jsem o krabici doutníků. Nic nepřišlo. Žádal jsem o novej multispektrální zesilovač k teleskopu, zase nic! Ze začátku jsem posílal zprávy Slunečnímu parlamentu, nikdo se neuráčil odpovědět. Kašlou na mě padesát let, já na ně čtyřicet devět."
"Ten koňak i doutníky klidně dodáme!" reagoval Goga Megan. Geront však jen odseknul:
"Na to ti kašlu. Nepotřebuju. Poslední mimozemská civilizace, která přiletěla, se mně snažila podplatit, abych jí zařídil přátelské setkání s lidstvem ve Slunečním parlamentu, a nechala mi tam toho dva kontejnery."
"COŽE?" vykřikli jednohlasně všichni ve studiu. "Ona přiletěla mimozemská civilizace?"
"Co to je?" zeptala se Venuše.
"Jo." Odvětil Geront. "Přiletělo jich už asi tucet. Řikám jim, že na mě všichni kašlou, takže je zbytečný přes mě něco zařizovat. Většinou si zaťukají na čelo a odletí. Je to stejná pakáž jako v soustavě. Všichni mě chtěli podplatit. Nechal jsem si jenom ten chlast, doutníky a generátor věčného zdraví. Trápily mě tehdy klouby. S tím ostatním haraburdím jsem je poslal k čertu. Kde si sakra myslí, že budu na vrátnici skladovat nadsvětelnou raketu, vysavač smogu nebo transdimenzionální převodník?"
Jako první začal křičet Margor Boomer:
"Dědku plesnivej, proč jsi aspoň tu raketu nezaparkoval vedle vrátnice? Do pekel, víš, kam bych s armádou mohl doletět? Ti musejí mít takový zbraně, že bych ty mimozemský parchanty mohl smažit po miliónech a nemusel se štvát s bombardováním!"
Rozpoutala se šílená vřava. Zástupci všech planet křičeli jeden přes druhého jako pominutí. Napřed svorně nadávali na Geronta, potom se začali hádat mezi sebou o to, která planeta má právo na první setkání s mimozemskou civilizací, a jaký dar od ní má obdržet. Maxim byl bezmocný. Vše skončilo v okamžiku, když Ufovi došly sirky a chtěl si připálit od ještě rozžhavené hlavně Margorova neutronového anihilátoru. Margor rutinně odjistil zbraň…
Přibližně 25 000 světelných let od Sluneční soustavy září ve vesmíru nádherná kulová hvězdokupa M 13. Obyvatelé hvězdokupy náleží k vyšší dimenzi inteligentních tvorů. Hvězdokupané se intelektuálně a kulturně vyvinuli natolik, že získali pověst mimořádně ušlechtilých a oduševnělých tvorů. V celém vesmíru se proslavili jako nejlepší učitelé etikety a hudby foukáním na krátery planety Šumgong. Jsou o kousek větší, než lidé, takže na menší krátery hrají foukáním slámkou, větší krátery táhnoucí se přes kontinenty planety obejmou rukama a foukají do nich ústy. Proto je Šumgong také nejlépe vyluxovanou planetou hvězdokupy.
Všichni obyvatelé hvězdokupy M 13 napjatě zasedli k televizním obrazovkám. Většina z nich už byla k smrti vyčerpaná sledováním těch stupidních televizních pořadů ze Země, ale doufala, že alespoň Sluneční soustava hledá superstar bude o něco lepší. Všichni také svorně nadávali na delegaci, která přiletěla k tomu dědkovi na Plutu. Na důkaz přátelství mu nechali na oběžné dráze svoji jedinou nadsvětelnou raketu a sami letěli domů starším typem. Budiž, ale s dědkem to stejně nehnulo. Proč mu ale proboha nechali kroužit na oběžné dráze taky transdimenzionální převodník naladěný na kanál Televize Sluneční soustavy - Hvězdokupa M 13? Převodník pro jistotu nastavili na nejvyšší výkon a doufali, že sledováním lidské televize pochopí neúspěch své mise u Geronta. Od té doby nefungovalo žádné jejich vlastní televizní vysílání, existoval jen neutuchající příval těch idiotských lidských televizních show. Signál převodníku spolehlivě přehlušil i toho nejzdatnějšího fukače na krátery, a tak nezbylo nic jiného, než sledovat televizi. Jak pořad Sluneční soustava hledá superstar pokračoval, stupňovaly se i kletby obyvatel hvězdokupy. Když se pořad ke konci proměnil v čirou frašku, tak si už i ti nejtrpělivější rvali tykadla a mlátili do televizních přijímačů. Infarkt sklidil mezi diváky další oběti.
Vládní činitelé hvězdokupy M 13 sledovali pořad také. V okamžiku, když Margor zasypal studio střelbou, bylo rozhodnuto. Prezident promluvil:
"Nemají naději. A my také ne. Sledování jejich televize nás už stálo spoustu životů, a než k nim doletíme tou starou rachotinou, co nám zbyla, bude po naší civilizaci veta. Buď my, nebo oni. Vidím, že souhlasíte. Odpálíme to."
Prezident stisknul tlačítko.
Armáda fukačů obsadila všechny krátery Šumgongu a na povel zadula. V transdimenzionálním převodníku se střetnul signál ze Sluneční soustavy se signálem z hvězdokupy M 13. Převodník se rozžhavil do běla a gigantickým výbuchem zlikvidoval Sluneční soustavu.



Doslov

Veškeré shody jmen postav a událostí v příběhu se skutečnými osobami a událostmi jsou čistě náhodné. Autor slavnostně prohlašuje, že nemá nic proti blondýnkám, mrzutým dědkům, ani ostatním obyvatelům Sluneční soustavy.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mikesh Mikesh | 1. ledna 2009 v 23:33 | Reagovat

Po nějaké době jsem si tenhle kousek přečetl a musím říct, že s chutí. Povedená taškařice, dobře rozvinutý nápad od Anděla. Piš, barde, střádej....

2 Misha Misha | 31. ledna 2009 v 2:23 | Reagovat

Víc než televizní šou mi tahle parodie připomíná jakýkoliv summit EU.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama